«
Alentejo
,
Portugalsko
Évora
Historie se potkává s pořádným vedrem
Tohle místo leží přímo v kulturním středu regionu Alentejo a míchá starověké římské ruiny s naprosto moderním vinařstvím. Je to přesně to místo, kam vyrazíš, když chceš lekci dějepisu naservírovat se skleničkou pořádně robustního červeného.
Tohle místo leží přímo v kulturním středu regionu Alentejo a míchá starověké římské ruiny s naprosto moderním vinařstvím. Je to přesně to místo, kam vyrazíš, když chceš lekci dějepisu naservírovat se skleničkou pořádně robustního červeného.
Tohle místo leží přímo v kulturním středu regionu Alentejo a míchá starověké římské ruiny s naprosto moderním vinařstvím. Je to přesně to místo, kam vyrazíš, když chceš lekci dějepisu naservírovat se skleničkou pořádně robustního červeného.
VLÁDCI
POMOCNÍCI
Chuťový profil
Vybalancované vedro
Svěží žula
Zralé koření
Čekej vína, která v sobě nesou teplo slunce, ale i tak si nějak dokážou zachovat chladnou hlavu. Odrůdy Trincadeira a Aragonez tu zůstávají svěží díky žulovým půdám. Dostaneš nálož zralého ovoce a koření, aniž bys měl pocit, že žvýkáš marmeládu. Bílá vína jsou vzhledem k těm spalujícím letním teplotám překvapivě šťavnatá a nabídnou ti minerální nakopnutí, co zaručeně probudí tvé chuťové pohárky.
Čekej vína, která v sobě nesou teplo slunce, ale i tak si nějak dokážou zachovat chladnou hlavu. Odrůdy Trincadeira a Aragonez tu zůstávají svěží díky žulovým půdám. Dostaneš nálož zralého ovoce a koření, aniž bys měl pocit, že žvýkáš marmeládu. Bílá vína jsou vzhledem k těm spalujícím letním teplotám překvapivě šťavnatá a nabídnou ti minerální nakopnutí, co zaručeně probudí tvé chuťové pohárky.
Čekej vína, která v sobě nesou teplo slunce, ale i tak si nějak dokážou zachovat chladnou hlavu. Odrůdy Trincadeira a Aragonez tu zůstávají svěží díky žulovým půdám. Dostaneš nálož zralého ovoce a koření, aniž bys měl pocit, že žvýkáš marmeládu. Bílá vína jsou vzhledem k těm spalujícím letním teplotám překvapivě šťavnatá a nabídnou ti minerální nakopnutí, co zaručeně probudí tvé chuťové pohárky.
Jaký má vibe
Římské ruiny
Akademický vibe
Horká léta
Procházet se tady je jako vstoupit na natáčení filmu o gladiátorech, jen s tím rozdílem, že místo mečů tu všichni drží v ruce skleničky na víno. Krajina je posetá korkovými duby a starověkými památkami. Je tu sice neoddiskutovatelně horko a sucho, ale díky místní univerzitě se tu drží mladá a pulzující energie, takže to tu nepůsobí jen jako další zaprášený muzejní exponát.
Procházet se tady je jako vstoupit na natáčení filmu o gladiátorech, jen s tím rozdílem, že místo mečů tu všichni drží v ruce skleničky na víno. Krajina je posetá korkovými duby a starověkými památkami. Je tu sice neoddiskutovatelně horko a sucho, ale díky místní univerzitě se tu drží mladá a pulzující energie, takže to tu nepůsobí jen jako další zaprášený muzejní exponát.
Procházet se tady je jako vstoupit na natáčení filmu o gladiátorech, jen s tím rozdílem, že místo mečů tu všichni drží v ruce skleničky na víno. Krajina je posetá korkovými duby a starověkými památkami. Je tu sice neoddiskutovatelně horko a sucho, ale díky místní univerzitě se tu drží mladá a pulzující energie, takže to tu nepůsobí jen jako další zaprášený muzejní exponát.
Kdo je kdo
Legendy z Cartuxy
Kouzla od Maçanity
Inovativní rebelové
Cartuxa je tady absolutní gigant, co vyrábí legendární víno Pêra-Manca, o které se sběratelé doslova perou. Ale měj oči na stopkách a sleduj, co dělá António Maçanita ve vinařství Fitapreta, který to tu pořádně rozjíždí tím, že oživuje staré tradice s naprosto punk-rockovým přístupem. Nedaleko v Reguengos navíc dělá vlny vinařství Ervideira se svými unikátními lahvemi, které zrají pod vodou. Je to prostě mix staré gardy chránící tradice a divokých inovátorů, co bourají veškerá pravidla.
Cartuxa je tady absolutní gigant, co vyrábí legendární víno Pêra-Manca, o které se sběratelé doslova perou. Ale měj oči na stopkách a sleduj, co dělá António Maçanita ve vinařství Fitapreta, který to tu pořádně rozjíždí tím, že oživuje staré tradice s naprosto punk-rockovým přístupem. Nedaleko v Reguengos navíc dělá vlny vinařství Ervideira se svými unikátními lahvemi, které zrají pod vodou. Je to prostě mix staré gardy chránící tradice a divokých inovátorů, co bourají veškerá pravidla.
Cartuxa je tady absolutní gigant, co vyrábí legendární víno Pêra-Manca, o které se sběratelé doslova perou. Ale měj oči na stopkách a sleduj, co dělá António Maçanita ve vinařství Fitapreta, který to tu pořádně rozjíždí tím, že oživuje staré tradice s naprosto punk-rockovým přístupem. Nedaleko v Reguengos navíc dělá vlny vinařství Ervideira se svými unikátními lahvemi, které zrají pod vodou. Je to prostě mix staré gardy chránící tradice a divokých inovátorů, co bourají veškerá pravidla.
Místní historky
Volba mořeplavců
Volba mořeplavců
Volba mořeplavců
Legenda praví, že když Pedro Álvares Cabral v roce 1500 vyplul do Indie, nebalil si na cestu jen suchary a solené vepřové. Prý měl v podpalubí schované i sudy s vínem z regionu Évora. Konkrétně šlo o předchůdce toho, čemu dnes říkáme Pêra-Manca. Už tehdy totiž mniši v klášteře Espinheiro vyráběli vína hodná králů a objevitelů. Je to docela úlet, když si uvědomíš, že první přípitek na brazilské půdě mohl proběhnout právě se skleničkou červeného z Alenteja. Tahle značka po morové ráně jménem révokaz na chvíli zmizela, ale pak se triumfálně vrátila a dokázala, že opravdová kvalita přežije i staletí ticha.
Legenda praví, že když Pedro Álvares Cabral v roce 1500 vyplul do Indie, nebalil si na cestu jen suchary a solené vepřové. Prý měl v podpalubí schované i sudy s vínem z regionu Évora. Konkrétně šlo o předchůdce toho, čemu dnes říkáme Pêra-Manca. Už tehdy totiž mniši v klášteře Espinheiro vyráběli vína hodná králů a objevitelů. Je to docela úlet, když si uvědomíš, že první přípitek na brazilské půdě mohl proběhnout právě se skleničkou červeného z Alenteja. Tahle značka po morové ráně jménem révokaz na chvíli zmizela, ale pak se triumfálně vrátila a dokázala, že opravdová kvalita přežije i staletí ticha.
Heavymetalová historie
Heavymetalová historie
Heavymetalová historie
Jestli je tradiční víno jako klasická hudba, tak António Maçanita hraje heavy metal v paláci ze 14. století. Sídlí ve vinařství Fitapreta kousek za městem a je to vlastně takový archeolog chutí. Místo aby sázel ty staré známé mezinárodní klasiky, tak loví zapomenuté lokální odrůdy, nad kterými už všichni ostatní dávno zlomili hůl. Našel odrůdy Tinta Carvalha a Alicante Branco schované ve starých polních směsích a rozhodl se je lahvovat úplně samotné. Dokonce zrekonstruoval středověký palác, aby mu sloužil jako vinařství. Není to totiž jen o tom udělat chlast - je to o tom dokázat, že staré způsoby výroby vína byly vlastně docela geniální, než se do toho začala plést moderní technologie.
Jestli je tradiční víno jako klasická hudba, tak António Maçanita hraje heavy metal v paláci ze 14. století. Sídlí ve vinařství Fitapreta kousek za městem a je to vlastně takový archeolog chutí. Místo aby sázel ty staré známé mezinárodní klasiky, tak loví zapomenuté lokální odrůdy, nad kterými už všichni ostatní dávno zlomili hůl. Našel odrůdy Tinta Carvalha a Alicante Branco schované ve starých polních směsích a rozhodl se je lahvovat úplně samotné. Dokonce zrekonstruoval středověký palác, aby mu sloužil jako vinařství. Není to totiž jen o tom udělat chlast - je to o tom dokázat, že staré způsoby výroby vína byly vlastně docela geniální, než se do toho začala plést moderní technologie.
Spí s rybami
Spí s rybami
Spí s rybami
Většina vinařů skladuje své lahve v temných a vlhkých sklepech, ale partičce z Ervideiry to přišlo moc nudné. Vytvořili Vinho da Água tak, že vzali naprosto perfektní lahve s vínem a hodili je do přehrady Alqueva. Potápějí bedny na dno jezera, kde tlak vody, konstantní teplota a naprostá tma dělají s touhle tekutinou naprostá kouzla. Po měsících odpočinku s rybami se lahve vytáhnou na hladinu, celé obalené řasami a vypadají jako pirátský poklad. Výsledkem je víno, které působí mnohem jemněji a vyzráleji než jeho suchozemské dvojče. Je to marketingový trik, co ale ve výsledku chutná naprosto božsky.
Většina vinařů skladuje své lahve v temných a vlhkých sklepech, ale partičce z Ervideiry to přišlo moc nudné. Vytvořili Vinho da Água tak, že vzali naprosto perfektní lahve s vínem a hodili je do přehrady Alqueva. Potápějí bedny na dno jezera, kde tlak vody, konstantní teplota a naprostá tma dělají s touhle tekutinou naprostá kouzla. Po měsících odpočinku s rybami se lahve vytáhnou na hladinu, celé obalené řasami a vypadají jako pirátský poklad. Výsledkem je víno, které působí mnohem jemněji a vyzráleji než jeho suchozemské dvojče. Je to marketingový trik, co ale ve výsledku chutná naprosto božsky.
NEJNOVĚJŠÍ HODNOCENÍ